Vánoční svátky jsou v českém prostředí neodmyslitelně spjaty s specifickou atmosférou, jejíž součástí je již po desetiletí také televizní obrazovka. I když v dnešní době streamovacích platforem a neomezeného přístupu k obsahu na vyžádání ztrácí klasické lineární vysílání svůj někdejší monopol, o Vánocích se situace mění. Televizní program v tomto období funguje jako jakýsi společenský tmel, který rodiny usazuje do křesel a vytváří pocit sdíleného prožitku. Televize o Vánocích není jen zdrojem zábavy, je to rituál. Programové schéma, které sestavují dramaturgové velkých stanic, je pečlivě vyvažovanou směsí léty prověřených klasik, pohádkových novinek a odlehčené zábavy, která má za úkol podtrhnout sváteční klid a pohodu, jež by měla v ideálním případě panovat za okny i v našich domovech.
Základním kamenem českého vánočního vysílání jsou bezpochyby pohádky. Filmy jako Tři oříšky pro Popelku, Pyšná princezna či Byl jednou jeden král představují kulturní konstanty, bez nichž si většina diváků nedokáže Štědrý den ani představit. Existuje v tom cosi hluboce uklidňujícího – vědomí, že i když se svět kolem nás neustále mění, tyto příběhy zůstávají stejné, stejně jako naše reakce na ně. Opakování těchto děl není projevem nedostatku kreativity, ale oslavou kontinuity. Diváci přesně vědí, v jaké minutě zazní známá melodie nebo kdy přijde vtipná hláška, a právě tato předvídatelnost přináší pocit bezpečí. Televizní stanice si jsou tohoto vědomy, a proto každoročně věnují velkou pozornost tomu, aby tyto „poklady“ zařadily do vysílání v časech, které nejlépe vyhovují rodinnému rytmu, tedy typicky v podvečerních hodinách, kdy se po štědrovečerní večeři ztiší ruch a rodiny se scházejí u rozsvíceného stromku.
S nástupem internetu a možností volby se však dramaturgie vánočních svátků přece jen proměňuje. Zatímco dříve byly rodiny odkázány na to, co „dali v televizi“, dnes si diváci stále častěji vybírají sami. Přesto je fascinující sledovat, jak si klasické televize drží své pozice. Činí tak především investicemi do nových štědrovečerních pohádek, které vznikají v koprodukci a snaží se navázat na tradici kvalitní české filmové tvorby. Tyto premiéry jsou pak událostí sezóny, o které se druhý den diskutuje v práci i na sociálních sítích. Televize se dnes musí více než kdy jindy snažit o to, aby diváka zaujala nejen obsahem, ale i celkovým vizuálním zážitkem. Reklamní bloky jsou o Vánocích vnímány méně agresivně, často jsou laděny do nostalgických nebo emotivních tónů, které mají za úkol podpořit celkovou náladu svátků. Je to doba, kdy se televize stává „přítelem v obývacím pokoji“, který nám pomáhá vyplnit čas mezi návštěvami příbuzných a pojídáním cukroví.
Kromě pohádek tvoří významnou část svátečního vysílání také hudební pořady, záznamy koncertů a komedie, které mají za úkol odlehčit atmosféru. Často jde o výběry toho nejlepšího z archivů, skeče, které jsme viděli již mnohokrát, nebo koncerty interpretů, kteří jsou s Vánocemi neodmyslitelně spjati. Tato „nostalgická vlna“ je velmi silná. Lidé mají o Vánocích tendenci vracet se ke vzpomínkám a televize jim v tom aktivně pomáhá. Sledování starých estrád či silvestrovských programů z osmdesátých a devadesátých let je pro mnohé generace nostalgickým návratem do dětství. Je to forma úniku z reality, která může být někdy stresující, do světa, kde jsou problémy vyřešeny během hodiny a kde dobro vždy vítězí nad zlem. I v tom spočívá důležitost vánočního televizního programu – nabízí bezpečný přístav, kde je vše v pořádku a kde se můžeme na chvíli zastavit.
Závěrem lze říci, že i když se způsob konzumace médií zásadně proměňuje, vánoční televizní program si zachovává svou specifickou roli. Stále představuje jeden z mála momentů, kdy se celá společnost, nebo alespoň její významná část, naladí na stejnou vlnu. Společný prožitek u televizní obrazovky posiluje pocit sounáležitosti. I v době, kdy každý člen rodiny může mít v kapse vlastní chytrý telefon s přístupem k nekonečnému množství videí, zůstává velká obrazovka v obývacím pokoji tím místem, kde se rodina fyzicky setkává. Vánoce jsou o sdílení a televize nám k tomu poskytuje nezbytnou kulisu. Ať už se na ni díváme pozorně, nebo jen tak „běží v pozadí“ při skládání puzzle či hraní deskových her, její přítomnost je symbolem toho, že svátky jsou tady a že je čas na chvíli vypnout a věnovat se těm nejbližším. Televizní program tedy není jen seznamem pořadů, je to odraz našich tradic, hodnot a potřeby zastavit se v uspěchané době.
Adventní obrázky a kliparty ke stažení zdarma
Vánoční svetr dámský
Přání ke kulatému výročí
Vánoční svíčky
Adventní obrázky s kostelem zdarma
Vánoční tapety na mobil zdarma
Texty přáníčka
Vánoční světýlka lucerničky
Obrázky vánočních betlémů ke stažení
Vánoční talíře